Změny v jízdních řádech od prosince 2024

Již v roce 2019 jsme na radě města Příbora diskutovali plánovanou elektrifikaci trati Studénka – Veřovice s tím, že elektrifikace úzkého profilu v Příboře podél Smetanovy ulice bude velmi náročná a lepší by byly bateriové vlaky. V tom smyslu jsem jednal jak s tehdejším náměstkem hejtmana Unuckou, tak po volbách v roce 2020 s novým a doposud stávajícím náměstkem Podstawkou. Takových podnětů tam zažívají stovky, ale tentokrát jsme se trefili do právě otevíraných dveří, kraj už v té době totiž o nákupu takových vlaků vážně uvažoval a měl už i zpracovanou koncepci, podle které trať S8 nebyla vůbec bez naděje na tuto novinku. Ve výsledku trať S8 z Veřovic přes Příbor do Ostravy má tu výsadu, že zde bateriové vlaky začaly 15. prosince jezdit jako první v republice.
Aktuálně Moravskoslezský kraj pořizuje 19 elektrických jednotek RegioPanter v provedení BEMU, v červnu byla jedna souprava představena na akci v Ostravě, v prosinci dorazily první čtyři určené k plnému provozu. Jde o dvouvozovou jednotku o přepravní kapacitě 323 cestujících a maximální rychlosti 160 km/h (při jízdě na baterie 120 km/h – tuto rychlost samozřejmě na trati mezi Veřovicemi a Sedlnicemi očekávat nemůžeme). Baterie umožňují dojezd mimo trolej na vzdálenost až 80 km. První čtyři jednotky od prosince 2024 umožnily vést přímé vlaky bez přestupu na lince S8 Ostrava– Studénka – Příbor – Kopřivnice – Štramberk – Veřovice. Další jednotky pak budou nasazeny o rok později na některé z dalších favorizovaných tratí do Nového Jičína, Budišova, Krnova či Havířova. 
Pojďme se ale blíže podívat, jaké konkrétní změny nastaly na lince S8 v této souvislosti. 
Linka je vedena po celý den s výjimkou okrajových spojů do/z Ostravy bez nutnosti přestupu. Vlaky jsou vedeny přes stanice Ostrava-Svinov, Ostrava hl. n. a Ostrava-Stodolní do konečné stanice Ostrava střed (výjimečně končí v Bohumíně či na Stodolní). Ve směru z Ostravy již skončí provoz osobních vlaků do Suchdolu, případně Hranic – všechny vlaky budou jezdit do Mošnova, Štramberku či Veřovic, vlaky do Suchdolu či Hranic budou nadále jezdit pouze ze Studénky.
Jízdní doba novým přímým spojem bude z Veřovic do stanice Ostrava hl. n. v rozmezí 55–60 minut (pro cestující z Valašského Meziříčí bude tedy výhodnější jet do Ostravy přes Příbor než dříve obvyklou cestou přes Frenštát a Frýdek-Místek); z Příbora v rozmezí 32-40 minut (oproti dřívějším 43 minutám). Některé spoje ovšem budou vedeny přes Mošnov, což jejich cestu vždy o 10 minut protáhne. V zimní sezóně pojedou do Ostravy přes Mošnov pouze dva spoje (v 10.27 a ve 22.22), v letní sezóně od 15. června to ale bude hned 6 spojů. Zkrátí se i cesta do centra Ostravy: zatímco nyní je to autobusem 41-63 minut (podle linky, nejčastěji jezdí linka 641 s časem okolo 50-55 minut), vlakem to bude na zastávku Ostrava střed od 39 do 55 minut, medián je kolem 45 minut. S novým jízdním řádem tedy máte jistotu, že mezi sedmou ranní a sedmou večerní vám každou hodinu jede počínaje 7:35 vždy kolem půl přímý moderní vlak až do stanice Ostrava střed. (Jedou i mimo tento čas, ale už ne s jistotou každé hodiny.) Stejně často vám samozřejmě jedou i vlaky zpět. Dostupnost Ostravy se za posledních 10 let změnila k nepoznání. Zkuste si např. tipnout, kolik různých autobusů jede přímo do Ostravy na ÚAN v čase mezi pátou a sedmou hodinou ranní?! Chvilka napětí… Je to celkem 9 spojů linek 373, 621, 641, 664 a 971. Nyní k tomu ještě připočtěme tři vlakové spoje a máme tu v průměru jeden spoj každých deset minut (pro srovnání: v roce 2010 to bylo pět spojů, tedy méně než polovina). A to bychom opravdu měli brát jako velice dobrý a žádoucí stav!
Dochází rovněž k navýšení počtů spojů celé linky z 43 spojů na 48 v pracovních dnech a z 36 na 39 o víkendech. To však hodně dělají zmiňované spoje do Mošnova, pro Příboráka mířícího směr Studénka přibyl vlastně jen spoj v 21.18. Právě tento spoj a ještě pár dalších ranních či pozdě večerních spojů nebudou obsluhovat bateriové soupravy Panter. Zpravidla je obslouží tzv. Regíny, tedy vlaky RegioNova (mohli jste se s ní v minulosti vézt např. ze Studénky do Bílovce).
Pokud jde o autobusy, určitě stojí za zmínku vznik neoficiální „MHD Kopřivnice“. Zabezpečují ji spoje linek 653 a 638, které projíždějí všemi třemi kopřivnickými sídlišti. Vznikly za tím účelem také 4 nové zastávky. Za toto opatření zaplatí Kopřivnice ročně 2,1 miliónů Kč. Příborákům se tím zlepší dostupnost okrajových částí, pokud si na ně přestoupí po příjezdu na obvyklé zastávky. Občané Hájova mohou MHD využívat přímo, linka 638 totiž zajíždí až do centra Hájova ke kapli. Pro studenty dojíždějící do škol v Kopřivnici se na „MHD“ změní ranní spoj linky 641 z Ostravy. Večerní spoj téže linky 641 jedoucí z Příbora v 18:29 pro změnu pokračuje bez přestupu do Štramberku a Libotína.  Na žádost studentů gymnázia byly změněny některé odjezdy autobusů do Kopřivnice tak, aby nekončily hned na autobusovém nádraží, ale objíždějí standardní kolečko kolem KB a železniční stanice.
V Ostravě mírně zdražily jízdenky na MHD.
Na závěr se chci pochvalně zmínit o spolupráci s Krajem moravskoslezským a jeho organizací KODIS. Snaží se maximálně vyhovět našim požadavkům, sám KODIS také iniciativně pracuje na optimalizaci stávajícího stavu a za několik let se díky tomu podařilo posunout dopravní obslužnost našeho města a okolí významným způsobem kupředu.

Pavel Netušil, radní s kompetencí v oblasti dopravy