TZ Příbor: Město Příbor si připomene 80. výročí osvobození města

Pietní akt, který se uskuteční na náměstí Sigmunda Freuda, bude věnován památce padlých civilistů i vojáků, ale také statečnosti místních obyvatel a jejich úsilí o obnovu života po válce. Součástí bude čestná stráž, položení květin a proslovy zástupců města.

Příbor byl osvobozen v časných ranních hodinách 6. května 1945. Tuto událost předcházely týdny obranných příprav a už v lednu 1945 začali Němci na silnicích do Příbora budovat překážky, později v okolí města také zákopy. Všechny tyto těžké práce přitom museli až do konce dubna provádět v mnohdy zmrzlém terénu většinou čeští muži během sobot a nedělí. Od března byla také zastavena výuka na školách. 

Na začátku května 1945 bylo jasné, že se osvoboditelská armáda už blíží, Češi se chystali na příjezd ruských vojáků a německé obyvatelstvo ve spěchu opouštělo město. Příborská radnice přestala úřadovat a v té době byly školy již od března uzavřeny. Zastavila se také práce v továrnách a uzavřely mnohé obchody. Od 3. 5.  se přestala doručovat pošta, nešel elektrický proud a přestaly jezdit vlaky. Téhož dne zaútočilo sovětské letadlo na německý transport u zdi starého hřbitova a následkem toho byla poškozena kaple sv. Františka včetně některých náhrobků, také velká část místních obyvatel noc ze 3. na 4. 5.  strávila ve sklepích. Následující den se městem ozývala střelba a dopadající střepiny granátů. Boj o Příbor eskaloval večer 5. května, kdy došlo k ostřelování a rozsáhlým škodám na budovách i infrastruktuře. Německá armáda při ústupu vyhodila do povětří železobetonový most v Klokočově a poničila další objekty.

Dopoledne 5. května dopadly první ruské granáty do polí v Klokočově a v noci z 5. na 6. května byl Příbor obsazen a bojové operace ustaly. Po probdělé noci spatřili lidé zničené domy a ulice, ale také ruské vojáky, kteří vstoupili do města z různých směrů. Při ostřelování zemřeli čtyři civilisté a padlo dvanáct vojáků Rudé armády. Jejich jména jsou uvedena na pamětních deskách a hroby připomínají jejich přítomnost v historii města. Nedávný výzkum uvádí šestnáct vojáků, kteří při osvobozování města padli.

Největší hmotné škody byly napáchány na Katolickém domě, poškození se nevyhnul ani farní kostel či kostel sv. Františka a mnoho dalších městských budov. Navzdory škodám a ztrátám se již 6. května začalo s obnovou. Obyvatelé pod dohledem vojáků odstranili zátarasy a opravili elektrické vedení. Zformoval se národní výbor v čele s Josefem Václavíkem, a po téměř šesti letech zavlála na radnici československá vlajka. Ještě ten den dopoledne se na náměstí rozezněla hudba kapely Jindřicha Pukovce, která zahrála první tóny svobody, a 9. května při konání tábora lidu Jindřich Pukovec tuto událost rovněž doprovodil slavnostním proslovem se svým orchestrem.

Tímto srdečně zveme širokou veřejnost, aby společně se zástupci města uctili památku obětí a připomněli si hodnotu míru a svobody, která není samozřejmostí.