Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de
  • pl

Obsah

Hončova hůrka - Příbor - Skotnice

h
Lokalita Hončova hůrka se nachází na kótě 336 m n. m., východně od obce Skotnice, sev. od Příboru.
Tato lokalita náleží k pásu efuzivních vyvřelin spodnokřídového stáří (Menšík 1983), táhnoucímu se ve směru Č. Těšín - Staříč - Příbor - Nový Jičín. Po geologické stránce je těleso Hončovy hůrky tvořeno příkrovovým efuzivem pikriticko - peridotitického typu prorážející souvrství těšínsko - hradišťských slídnatých břidlic (Rusek, Valošek 1968).
První písemná zpráva o této lokalitě se objevila v práci Zepharoviche roku 1859, následuje řada autorů, z nichž jmenuji nejvýznamnější: G. Tschermak, J. Sapetza, E. Urban, E. Burkart, O. Pacák, T. Kruťa (Rusek, Valošek 1968).
Lokalita byla původně odkryta malým lomem, který byl v letech 1966 - 1967 rozšířen, při těžbě štěrku, do současné podoby (Rusek, Valošek 1968).
Vzhledem k jedinečnosti této lokality pro celou podbeskydskou oblast jsem v roce 1995 - 1996 zde prováděl mineralogický výzkum jehož výsledky zde shrnuji.
Pro lokalitu je charakteristický výskyt melafyrových pecek. Pecky jsou vyplněny zejména kalcitem nebo křemenem. Jsou zdrojem nejefektnějších ukázek mineralogických vzorků. Obsah a struktura jednotlivých pecek se značně liší. Některé jsou vyplněny výhradně kalcitem. Pokud zůstane uprostřed dutina, krystaluje do ní kalcit bílými nebo nažloutlými klenci. Velikost takových pecek dosahuje až desítky cm.
Dalším typem kalcitové výplně je jeho postupné usazování s barevnými odchylkami. Vzniká tak achátová kresba ("pseudoachát"). Velikost těchto mandlí nepřesahuje 10 cm. Výplně dalších pecek tvoří kombinace křemen - kalcit. Nejprve se usazuje v dutině tenká vrstva kalcitu, na níž nasedají krystaly křemene o velikosti max. 6 mm. Většinou jde o křišťál, vzácněji ametyst a velmi vzácně záhnědu, někdy s přechody jednotlivých odrůd. V jedné z takových geod byly mezi krystaly křišťálu objeveny dva křišťálky rutilu o velikosti 1 mm. Často na křemen nasedá kalcit, který dutinu úplně vyplní, nebo tvoří až 3 cm klence. Takové pecky běžně dosahují 5 cm, byla nalezena i geoda o délce 20 cm. Vzácné jsou dutiny vyplněné jen křemenem - chalcedonem s achátovou kresbou. Acháty jsou nevýrazně zbarveny. Jednotlivé vrstvy jsou tvořeny odstíny šedé barvy. Při současném stavu lokality lze nalézt acháty do velikosti 5 cm. Charakteristickým minerálem lokality je miemit - vláknitá odrůda dolomitu (Rusek, Valošek 1968). Tvoří vystýlku pecek v barvě šedožluté až špinavě žlutozelené. Vrstvička miemitu v dutině dosahuje mocnosti až 8 mm. Výskyt tohoto minerálu je vázán zejména na jižní stěnu lomu. Z těchto míst také pochází několik vzácných nálezů chalcedonu v ledvinitém vývoji. Vyplňuje nepravidelné dutiny až 3 mm vrstvičkou. Je průsvitný, světle šedé barvy.
Dalším typem mineralizace jsou hojné kalcitové žíly. Nejmohutnější jsou v jihozápadní části lomu, kde dosahují mocnosti až 30 cm. Jsou tvořeny bílým dokonale štěpným kalcitem s častými dutinami. Krystaly v dutinách dosahují velikosti 5 cm. Velmi vzácně se v těchto dutinách objevují na kalcitových klencích oboustranně ukončené krystaly křišťálu (až 6 mm). V severní partii lomu se vyskytují zeolitové minerály heulandit a ferrierit. Tyto minerály jsou vázány na žilky kalcitu do mocnosti 1 cm, štěpící se nebo vykliňujjící. Heulandit (dříve klinoptiolit) má cihlově červenou barvu a krytsalky tvoří shluky do velikosti 4 mm. Nasedá na stěny puklin, které jsou následně vyplněny kalcitem. Ferrierit doprovází heulandit, vyskytuje se však vzácněji. Vytváří většinou radiálně paprsčité shluky bílé barvy o velikosti okolo 1 mm. Řadí se mezi vzácné zeolity.
V jihozápadní části lomu a na přilehlém poli, poblíž kontaktu efuziva s břidlicemi se hojněji vyskytuje rohovec. Celistvý, kusový barvy šedomodré, šedozelené až černozelené, je zde nalézán v hojných úlomcích, méně často ve větších kusech. Místy přechází v kalcedon. Tamtéž lze nalézt volné krystaly augitu. Jsou to většinou dokonale vyvinuté, neprůsvitné, tabulkovité krystaly černé barvy, většinou pokryté rezavým povlakem, nebo částečně zvětralé. Pak jsou špinavě nazelenalé. Krystaly jsou průměrně 8 mm veliké, největší má rozměry 15 x 10 x 7 mm. Augit vznikl většinou metamorfózou olivínu a uvolňuje se z rozpadávající se mateční horniny.
Stálé návštěvy sběratelů, postupné zarůstání lomu a v poslední době i využití jako motokrosová trať, způsobuje devastaci této jedinečné mineralogické lokality. Nálezy kvalitnějších vzorků jsou již výjimečné.
Ve zprávě jsou uvedeny jen minerály nalezené v průběhu výzkumu, všechny vzorky jsou uloženy v Ostravském muzeu.
Smutný Zbyšek

Literatura:
Menšík E. (1983) Geologie Moravskoslezských Beskyd a Pobeskydské pahorkatiny
Ústřední ústav geologický, Praha
Rusek P., Valošek Č. (1968) Hončova hůrka u Příbora - zajímavá mineralogická lokalita Pobeskydí
Přírodovědný sborník XXIV. Ostravské muzeum, Ostrava.